úterý 25. července 2017

Sara Raasch – Sníh nebo popel | Pro fanoušky Skleněného trůnu

Kdykoli jsem během posledních pár let rozečetla fantasy knížku, přepadl mě zas a znova ten samý pocit: proč já vlastně fantasy nečtu častěji? Fantasy knížky jsou pro mě návrat k počátkům, které zdaleka nebyly jen Harry Potter – byl to taky Pán prstenů nebo Deltora. Kdysi jsem nečetla skoro nic jiného… Pak se mé čtenářské zaměření rozšířilo a návštěvy do jiných světů si dovolím spíš jen občas – ale pak to taky stojí za to.

Meira patří k posledním uprchlíkům z království Zimy, kteří jsou ještě na svobodě. Před šestnácti lety Zimu přepadlo Jarní království, zabili královnu Hannah a zlomili medailon, v němž bylo obsaženo kouzlo zimy. Od té doby žije většina Zimanů v pracovních táborech. Uniknout se podařilo jen malé skupince Zimanů, kteří uprchli s princem Matherem. Meira, stejně jako Mather, Zimu nikdy nepoznala, přesto však vyrostla v bojovnici s jediným přáním – dostat zpátky magický zdroj, dosadit na trůn právoplatného dědice a osvobodit zbytek svého národa. Bude však ochotná obětovat to nejcennější?

Bez mučení přiznávám, že jsem myslela, jaká to nebude blbost. Sníh nebo popel mě však velmi rychle přesvědčil o opaku. Když se přenesu přes tu maličkost, že jsem podstatu klíčové záhady uhodla po devíti stranách čtení, jedná se o velmi příjemné počtení. Kromě toho nabízí zápletka nějaké další nejasnosti, které mě udržely v napětí. (Měla jsem samozřejmě teorie, ale zdá se, že se mi nesplní pokaždé!)

Mým nejoblíbenějším prvkem vysoké fantasy jsou jiné světy, ve kterých se odehrávají. Těch možností! Úplně jiný kouzelný svět, stát se může prakticky cokoli. Hrozně ráda je objevuju a prohlížím si mapičky, které je často doprovází (to ale my všichni, ne?). Sníh nebo popel se odehrává v Primorii, zemi osmi království. Ve čtyřech z nich se střídají roční období tak, jak jsme na to zvyklí, v dalších čtyřech panuje neustále jen jedno: jaro, léto, podzim či zima. Obyvatelé jsou se svými zeměmi svázáni pomocí magických zdrojů. Autorka se rozhodla jít proti proudu toho, co je obvyklé, a udělala padouchy z Jara, zatímco hrdinové jsou Zimané. Dobře, říkám si. Ale jak ve věčné zimě pěstují jídlo? To mi celou dobu vrtalo hlavou, ale asi se přes to musím přenést, protože když může existovat magie, proč by nemohlo existovat zmrzlé obilí?

Jednoho dne budeme víc než jen slova ve tmě. (s. 223)

Největší plus ale vidím v tom, že se hlavní hrdinka proti mému očekávání nechovala jako husa. Bylo na ní vidět, že v průběhu knihy prošla vývojem a naučila se nestavět do popředí svoje zájmy. Myslím, že ve chvíli, kdy se na scéně objevil milostný trojúhelník, jsem vnitřně protočila oči, ale i tady jsem se bála zbytečně. Jednak tu docela dává smysl, a jednak Meira netrpí neustálou váhavostí a nemyslí neustále na záležitosti svého srdce, takže to nebylo otravné. Celá kniha je dost akční, od první kapitoly až do konce se něco děje a posledních sto stránek jsem dočetla se zatajeným dechem. Doufám, že to tak zůstane i v dalším díle.

Vlastně je to dost jako Skleněný trůn od Maasové, takže pokud se vám tahle série zamlouvá, můžete si třeba čekání na další díl zkrátit se Sněhem nebo popelem. I když upozorňuju, že jsem se nedostala za první díl a soudím tedy podle něj. Celkově mě Sníh nebo popel velmi příjemně překvapil, a pokud jedete na současném fantasy trendu, rozhodně ho zkuste. Vychází 28. srpna.


Autor/ka: Sara Raasch
Originální název: Snow Like Ashes
Série: Sníh nebo popel, 1. díl trilogie
Datum vydání: USA: 2014 / CZ: 28. 8. 2017
CZ překlad: CooBoo, Zdeněk Uherčík
SK překlad: není
Počet stran: 296 v CZ, vázaná
Cena: 299,-Kč
Moje hodnocení: 80 %
Hodnocení na Goodreads:  3,98 při 37 545 hodnoceních

8 komentářů:

  1. No, Skleněný trůn jsem nečetla, obecně moc fantasy nečtu. Právě proto, že je tolik jiných knížek. Vlastně se zuby nehty držím Harryho Pottera a teď teda občas čtu Hraničářova učně. Ale občas je asi fantasy fajn. A tohle má boží obálky. A názvy. A docela věřím, že by to mohlo stát za to.

    Měj se hezky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já myslím, že střídat všechny žánry je nejlepší, protože se ti nic "neočte". Teď v červnu jsem četla jednu červenou knihovnu a zase jsem žasla nad tím, jak dobře to je napsaný, v rámci červených knihoven rozhodně :) Hraničářova učně jsem taky četla, ale to mi přišlo spíš pro mladší, něco co bych ocenila na základce, až mi skoro bylo líto, že to tehdy nebylo. Doporučuju z fantasy třeba Hobita, to je výborný :)

      Vymazat
  2. Ještě abys ty neuhodla velké tajenství hned na začátku! :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. KDyž tohle je fakt jasný :D Napadlo mě to na devátý straně, ale nejpozději do 100 je to tak naprosto jasný, až běda. Schválně si to přečti a uvidíš!

      Vymazat
    2. Jestli tu knížku potkám v knihovně/u kamarádů, tak se do ní určitě pustím!
      A pak to bude trapný, když to neodhadnu. :D

      Vymazat
  3. Tahle mě zaujala a tvoje recenze mě přesvědčila, že si ji pořídím. Píšu si datum vydání :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ha, tiež si pri každej fantasy kladiem otázku, prečo tento žáner nečítam častejšie. :D Inak, znie to dobre, možno sa ku knihe konečne dostanem... Akurát ma tie odporúčania typu "pre fanúšikov Trónu zo skla" vždy zneisťujú, som fanúšik, ale bude sa mi páčiť niečo ďalšie také? Hm, hm. Každopádne super recenzia.:)

    OdpovědětVymazat

Komentáře mě vždycky potěší, a snažím se dopovídat na všechny. Ale prosím, pokud použijete profil Anonymní, aspoň se na konci podepiště. Hodně Anonymních je pro mě matoucí :)